V úvodu tohoto článku se zaměříme na nedávnou špionážní kampaň, která je úzce spojena s hackerskou skupinou s vazbami na Rusko. Tato skupina, známá pod označením TAG-70, využila známou zranitelnost v populárním webovém e-mailovém serveru Roundcube k provádění sofistikovaných útoků typu cross-site scripting (XSS). Tyto útoky jsou zvláště zákeřné, protože umožňují zločincům injektovat škodlivé skripty do jinak bezpečných a důvěryhodných webových stránek. V tomto případě byl útok zaměřen na špionáž vládních a vojenských agentur v Evropě, stejně jako na íránské ambasády v Rusku.

Hlavním cílem této kampaně bylo shromáždit informace o politických a vojenských aktivitách v Evropě, „možná za účelem získání strategických výhod nebo podkopání evropské bezpečnosti a aliancí,“ jak uvedli výzkumníci z Recorded Future’s Insikt Group. Tato skupina analyzovala útoky a prezentovala své závěry na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Je důležité si uvědomit, že tato kampaň není izolovaným případem. Spíše se jedná o poslední v řadě podobných akcí, které provádějí aktéři spojení s Ruskem, a které cílí na e-mailové softwary a infrastrukturu.

Zranitelnost Roundcube, sledovaná pod kódovým označením CVE-2023-43770, byla již dříve v únoru přidána do katalogu známých zneužitých zranitelností americkou Agenturou pro kybernetickou bezpečnost a infrastrukturní bezpečnost (CISA). Tato agentura zdůrazňuje, že takovéto zranitelnosti jsou častými vektory útoků ze strany škodlivých kybernetických aktérů a představují významná rizika pro federální podniky.

Skupina Winter Vivern, která se s hackerskou skupinou TAG-70 částečně překrývá, je aktivní již od prosince 2020 a pravděpodobně provádí kyberšpionážní kampaně na podporu zájmů Běloruska a Ruska. Tato skupina využívá pokročilé techniky a nástroje, což naznačuje, že se jedná o „dobře financovaného a zručného aktéra hrozby, který prokázal vysokou úroveň sofistikovanosti ve svých metodách útoku,“ jak uvedli výzkumníci.

Popis útoku

V další části se zaměříme na podrobný popis útoku, který byl proveden využitím zranitelnosti CVE-2023-43770 ve webovém e-mailovém serveru Roundcube. Tato zranitelnost, která byla identifikována a zařazena do katalogu americkou Agenturou pro kybernetickou bezpečnost a infrastrukturní bezpečnost (CISA), umožňuje útočníkům provádět útoky typu cross-site scripting (XSS). Při takových útocích jsou škodlivé skripty injektovány do jinak důvěryhodných webových stránek, což zločincům umožňuje krást osobní údaje, přihlašovací údaje a další citlivé informace.

Útočníci, sledovaní pod kódovým označením TAG-70, využili tuto zranitelnost k infiltraci do e-mailových serverů a k monitorování komunikace mezi vládními a vojenskými agenturami v Evropě, stejně jako mezi íránskými ambasádami v Rusku. Způsob, jakým byla zranitelnost využita, naznačuje vysokou úroveň sofistikovanosti a cíleného plánování. Útočníci nejprve identifikovali e-mailové servery běžící na zranitelné verzi Roundcube, poté provedli útoky XSS, které jim umožnily vložit škodlivý kód do webových stránek serveru. Jakmile byl kód aktivován, mohl útočník převzít kontrolu nad webovými stránkami, sledovat uživatelskou aktivitu a získávat přístup k citlivým datům.

Cíle těchto útoků byly pečlivě vybrány s ohledem na jejich politický a vojenský význam. Evropské vládní a vojenské agentury jsou klíčovými hráči v mezinárodní bezpečnosti a jejich komunikace může obsahovat citlivé informace o bezpečnostních strategiích, operacích a mezinárodních vztazích. Íránské ambasády, zejména ty umístěné v Rusku, jsou také strategickými cíli, jelikož mohou poskytnout cenné informace o diplomacii a zahraniční politice Íránu, zejména v kontextu jeho vojenské spolupráce s Ruskem v Ukrajině.

Tato útoky nejenže odhalují sofistikovanost a zaměření kybernetických operací spojených s Ruskem, ale také zdůrazňují zranitelnost mezinárodních komunikačních sítí. Vzhledem k tomu, že e-mailové servery jsou klíčovou součástí mezinárodní komunikace, jejich zabezpečení je nezbytné pro udržení důvěrnosti a integrity mezinárodních vztahů a bezpečnostních operací. Tyto události také upozorňují na stále se zvyšující potřebu robustních kybernetických obranných strategií a aktualizace softwaru k odstranění známých zranitelností, aby se předešlo podobným bezpečnostním hrozbám v budoucnosti.

Cíle útoků

V této části se zaměříme na konkrétní cíle útoků a na možné motivy, které stojí za jejich výběrem. Jak již bylo zmíněno, útočníci se soustředili na evropské vládní a vojenské agentury, stejně jako na íránské ambasády v Rusku. Tato volba cílů není náhodná a poskytuje nám cenný vhled do strategických záměrů skupiny TAG-70.

Evropské vládní a vojenské agentury

Evropské vládní a vojenské agentury jsou klíčové pro udržování bezpečnosti a stability na kontinentu. Informace, které tyto agentury zpracovávají a sdílejí, jsou neocenitelné pro plánování a provádění bezpečnostních strategií, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Útoky na tyto agentury mohou poskytnout útočníkům důležité informace o vojenských schopnostech, plánech, strategiích a mezinárodních aliancích Evropy. Získání takových informací by mohlo umožnit útočníkům získat strategickou výhodu, podkopat evropskou bezpečnost a oslabit mezinárodní aliance.

Íránské ambasády v Rusku

Cílení na íránské ambasády, zejména ty umístěné v Rusku, naznačuje zájem o monitorování íránské diplomacie a zahraniční politiky. Vzhledem k probíhajícím geopolitickým napětím a vojenské spolupráci mezi Ruskem a Íránem, zejména v kontextu konfliktu na Ukrajině, mohou být informace získané z těchto ambasád cenné pro pochopení dynamiky mezi těmito dvěma státy. Získané informace by mohly poskytnout náhled na íránské diplomatické postupy, plány a priority, což by mohlo být pro útočníky užitečné pro další strategické plánování.

Motivace za útoky

Motivace za těmito útoky může být mnohostranná. Jedním z hlavních důvodů může být snaha získat strategické informace, které by mohly být využity k posílení pozice útočníků na mezinárodní scéně. Získání citlivých informací z evropských vládních a vojenských agentur by mohlo poskytnout útočníkům představu o obranných schopnostech, plánech a strategiích, což by mohlo být využito k formulaci protiopatření nebo k narušení evropských bezpečnostních operací. Podobně, informace získané z íránských ambasád mohou odhalit detaily o íránsko-ruských vztazích, což by mohlo mít dopad na širší geopolitickou dynamiku.

Dalším možným motivem může být snaha o destabilizaci a podkopání důvěry ve veřejné instituce tím, že se prokáže, že dokonce i vládní a vojenské organizace jsou zranitelné vůči kybernetickým útokům. Tato demonstrace schopnosti proniknout do zdánlivě bezpečných sítí může oslabit veřejnou důvěru v schopnost vládních institucí chránit citlivé informace a udržet národní bezpečnost.

V každém případě tyto útoky zdůrazňují neustále se zvyšující význam kybernetické bezpečnosti a potřebu státních i mezinárodních organizací neustále posilovat své obranné mechanismy proti stále sofistikovanějším kybernetickým hrozbám.

Důsledky pro evropskou bezpečnost

Útoky prováděné skupinou TAG-70 a spojené s ruskými zájmy mají značné důsledky pro evropskou bezpečnost a stabilitu. Zneužití zranitelnosti v populárním e-mailovém serveru Roundcube k špionáži vládních a vojenských agentur v Evropě a íránských ambasád naznačuje vysokou úroveň hrozby, která může mít dalekosáhlé následky.

Podkopání důvěry a stability

Prvním a zřejmě nejbezprostřednějším důsledkem je podkopání důvěry veřejnosti v kybernetickou bezpečnost a ochranu dat svých vlád. Když se objeví zprávy o úspěšných kybernetických útocích, může to vést k pocitu nejistoty a pochybností o schopnosti vlád chránit citlivé informace. To může mít dlouhodobé dopady na veřejnou důvěru v státní instituce a jejich schopnost zajišťovat národní bezpečnost.

Strategické ztráty

Z hlediska obrany a bezpečnosti mohou úniky citlivých informací představovat strategické ztráty pro evropské státy. Pokud se informace týkající se obranných strategií, plánování a vojenských schopností dostanou do rukou potenciálních protivníků, mohlo by to výrazně oslabit strategickou pozici Evropy a její schopnost reagovat na bezpečnostní hrozby.

Narušení mezinárodních vztahů

Dalším důsledkem může být narušení mezinárodních vztahů a aliancí. Informace získané z těchto útoků mohou být využity k manipulaci diplomatických vztahů, k provokaci napětí mezi státy a k podkopání mezinárodní spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.

Skupina Winter Vivern

Podívejme se blíže na skupinu Winter Vivern, která je s těmito útoky spojena. Tato skupina je aktivní od prosince 2020 a pravděpodobně provádí kyberšpionážní kampaně na podporu zájmů Běloruska a Ruska. Jejich sofistikované útoky naznačují, že jde o dobře financovanou a vysoce kvalifikovanou skupinu, která disponuje pokročilými technikami a nástroji pro provádění svých operací.

Historie a operace

Winter Vivern je známá svými cílenými útoky na vládní a vojenské organizace, především v zemích Východní Evropy, jako jsou Gruzie, Polsko a Ukrajina. Tyto útoky obvykle využívají sofistikovaných technik, jako je phishing, exploitace softwarových zranitelností a používání malware, k dosažení svých cílů.

Vazby a motivace

Vazby skupiny na Rusko a Bělorusko naznačují, že její operace mohou být motivovány geopolitickými zájmy těchto zemí. Útoky na evropské cíle a íránské ambasády mohou být způsobem, jak shromáždit zpravodajské informace, které by mohly být využity k posílení politického a vojenského postavení Ruska a Běloruska na mezinárodní scéně.

Techniky a nástroje

Winter Vivern používá řadu pokročilých technik a nástrojů, včetně malware a technik sociálního inženýrství, k pronikání do cílových sítí a získávání citlivých informací. Tato schopnost provádět sofistikované útoky ukazuje na vysokou úroveň odborných znalostí a zdrojů, které má tato skupina k dispozici.

Vzhledem k těmto faktorům je zřejmé, že Winter Vivern představuje významnou hrozbu pro kybernetickou bezpečnost, a to nejen v Evropě, ale i v širším mezinárodním kontextu. Je nezbytné, aby vládní a bezpečnostní organizace po celém světě zintenzivnily své úsilí o posílení obrany proti takovým sofistikovaným hrozbám a chránily své kritické infrastruktury před potenciálními útoky.

Reakce a obranná opatření

V reakci na rostoucí hrozby kybernetických útoků, jako jsou ty, které provedla skupina Winter Vivern, je zásadní, aby vládní, vojenské a diplomatické organizace přijaly komplexní obranná opatření. Tato opatření musí být navržena tak, aby chránila kritickou infrastrukturu a citlivé informace před sofistikovanými útočníky.

Aktualizace a zabezpečení softwaru

Jedním z klíčových kroků v obraně proti kybernetickým útokům je pravidelná aktualizace a zabezpečení softwaru. To zahrnuje aplikaci záplat na veškerý softwarový a operační systém, který může obsahovat zranitelnosti využitelné útočníky. Agentura CISA a další bezpečnostní organizace často vydávají upozornění na známé zneužité zranitelnosti, jako je CVE-2023-43770, které byly cílem útoků. Je nezbytné, aby se tato upozornění brala vážně a aby se prováděly rychlé kroky k zabezpečení systémů.

Školení a osvěta zaměstnanců

Dalším důležitým prvkem kybernetické obrany je školení a osvěta zaměstnanců o hrozbách a nejlepších praktikách pro kybernetickou bezpečnost. Mnoho útoků, včetně phishingových kampaní, využívá lidský faktor jako nejslabší článek v bezpečnostním řetězci. Informovaní a ostražití zaměstnanci mohou významně přispět k odvrácení útoků.

Pokročilé bezpečnostní technologie

Využití pokročilých bezpečnostních technologií, jako jsou systémy pro detekci a prevenci průniku (IDS/IPS), pokročilé řešení pro správu hrozeb a sandboxing, může poskytnout další vrstvy ochrany. Tyto technologie umožňují identifikaci a izolaci podezřelé aktivity nebo škodlivého softwaru dříve, než může způsobit škody.

Mezinárodní spolupráce

Vzhledem k přeshraniční povaze kybernetických hrozeb je klíčová mezinárodní spolupráce a sdílení informací mezi vládami, bezpečnostními agenturami a soukromým sektorem. Sdílením poznatků o hrozbách, útočných technikách a obranných strategiích mohou státy lépe chránit svou infrastrukturu a občany.

Závěr

Kybernetické útoky, jako jsou ty provedené skupinou Winter Vivern, zdůrazňují narůstající sofistikovanost a nebezpečí kybernetických hrozeb. Tyto útoky představují značnou hrozbu pro národní a mezinárodní bezpečnost, zasahují do vládních, vojenských a diplomatických operací a mohou mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní vztahy a stabilitu.

V reakci na tuto hrozbu je nezbytné, aby se vládní a mezinárodní organizace spojily a přijaly komplexní opatření k posílení své kybernetické obrany. To zahrnuje nejen technická řešení, ale také zlepšení školení a osvěty zaměstnanců, jakož i posílení mezinárodní spolupráce v boji proti kybernetickým hrozbám.

Vzhledem k dynamické povaze kybernetické bezpečnosti je nezbytné, aby byly tyto strategie neustále revidovány a aktualizovány, aby byly schopny čelit novým a vznikajícím hrozbám. Pouze tak mohou státy a mezinárodní společenství udržet krok s rychle se vyvíjejícími kybernetickými útočníky a chránit své občany a infrastrukturu před potenciálními útoky.

Zdroje

• https://therecord.media/russia-aligned-hackers-target-european-and-iranian-embassies-cyber-espionage
• https://nvd.nist.gov/vuln/detail/CVE-2023-43770